Je srpen, za okny je ještě tma, ale už slyším zpívat ptáky Ležím v posteli. Už několik dní jsem jako v mlze. Každý den za mnou chodí cérenka, posadí se na kraj postele, povídá si se mnou, namasíruje oteklé nohy, hlídá můj neklidný spánek. Vystřídá ženu, která si potřebuje odpočinout od náročné péče. Včera tady […]

Jsem Dotýkač. Miluju dotyky – prosté letmé otření kůže o kůži, pohlazení po ruce, po vlasech… objetí ve chvíli plné emocí, nebo když s někým rezonuji natolik, že slova už nemají co říct a vzájemná blízkost dvou srdcí přitisknutých k sobě vyjádří vše i bez nich. Laskavý dotek je léčivý prostředek, který máme vždy při sobě a nic nestojí. Přesto dává neskutečně mnoho.

Strach je základní – nejen  lidská – emoce. Najdeme ho u všech národů a kultur, existuje u vyšších živočichů. Mívají ho malí, dospělí i staří. Dokonce se prý víc bojíme než milujeme. Strach je dobrý sluha, ale zlý pán. Jeho základní funkcí je upozornit na nebezpečí, které nám hrozí.  Doprovázejí ho neurovegetativní projevy, zpravidla zblednutí, chvění, zrychlené dýchání, bušení srdce,